Nejen fotbalové zápisky z cest vol.4
Brzy to bude 11 měsíců, co jsem pro NFL.cz popisoval poslední dojmy z mé deváté cesty po amerických sportovních stadionech. Psal jsem mimo jiné o blízkém setkání s Mad Dogem, asi nejslavnějším fanouškem Eagles. A šlo fakt o setkání blízké, naše zadnice se totiž dělily o moje sedadlo. Mimochodem, kdo by tenkrát řekl, že vidím budoucí šampióny, že? Já rozhodně ne.
Psal jsem také o tom, jak moc jsem rád, že jsem mohl fotit dva zápasy NFL a taky trochu o tom, že mi chyběl hokej. A pomalu se chystal na únorový výlet za legendou s číslem 68 na zádech. Výlet jsem uskutečnil, manželce a dceři jsem New York a další města východního pobřeží ukázal, ale jak to dopadlo s Džegrem asi všichni vědí. A i jeho absence v nejlepší hokejové lize světa může za fakt, že letos jedu už v září. A cesta to bude fotbalová. I když vlastně nejen fotbalová.
Jako obvykle, itinerář se rodil těžce. Jednu věc jsme ale věděl jistě. Chci fotit Saints! Po pár týdnech od zveřejnění rozpisu nové sezóny jsem měl jasno. Škrtl jsem Denver a vyměnil ho za Cleveland. Šílenství? Na první pohled ano. Jenže cena letenek při započtení trasy s Denverem překročila mnou stanovenou mez a pak, já Clevelandu věřím. Ne, že by z toho letos koukalo play off, to asi ne, ale věřil jsem, že se konečně zvednou a potencionální souboj Darnold vs Mayfield mě lákal moc. A Denver dám spolu s Kansas City příští rok! Nakonec jsem ještě na poslední chvíli musel zrušit plánovanou návštěvu zápasu NCAA v Louisville a konečná trasa tedy zní Cleveland-Atlanta-Tampa-Nashville-Indianapolis.
Plán by byl. Teď ho ještě zrealizovat. Společně s obvyklým partnerem mých fotbalových fotocest, Českou asociací amerického fotbalu, jsme oslovili Falcons, Colts, Univerzitu Georgia Tech a nakonec i Browns. Co kdyby to nevyšlo a čím víc žádostí, tím větší šance na úspěch, dalo by se snad říct. Bohužel, buď jsme měli v minulých dvou letech z pekla štěstí, anebo se prostě změnila pravidla. Vždy se snažíme o osobní kontakt, letos jsme se ale setkávali s neosobním online dotazníkem na míru šitém americkým médiím. Musíte třeba vyplnit položku „State“ a na výběr máte pouze 51 možností. A žádné N/A mezi nimi nenaleznete. Rychle přišla zamítavá odpověď z Clevelandu, následována odpovědí se stejným výsledkem z Indianapolis. T.J. Watta jsem fotil loni, jeho staršího bratra tedy asi nezvěčním. Ale možná přijde i kouzelník. Uvidíme.
Naštěstí mi nehezké chmury zažehnala zpráva z Georgia Tech a jejich souhlas s akreditací mi udělal obrovskou radost. A ta se ještě zvětšila, když mi fanda Clemsonu, se kterým bude Georgia Tech hrát, Honza Céčko Uhlík, začal vyprávět o jejich d-line. Tenhle příběh mě nadchnul a slibuju, že udělám vše, co bude v mých silách, aby se o něm dozvědělo víc sportovních fanoušků v naší malé zemi.
Pořád to ale nebylo ono. Bylo pondělí. A v úterý byl deadline pro udělení akreditací na tuto neděli. Smutný večer se chýlil ke konci, když to přišlo. BUDU FOTIT FALCONS VS SAINTS !!! Tuhle neděli, v supermoderní hale v Atlantě. Často píšu o tom, že mi bude padesát. Jako let. Ono to sice fakt jednou přijde, teda doufám, ale ještě nějaký ten pátek mi zbývá. A přesto, že už jsem, troufám si tvrdit, zralej chlap, brečel jsem. A dal si panáka. Se teda bez mučení přiznám.
Plán už teda znáte, měl bych vidět tři zápasy NFL z hlediště, jeden zápas oficiálně fotit a k tomu akreditace na zápas NCAA jako super bonus. Asi se půjdu podívat na přípravný zápas NHL a měl bych poznat pět amerických měst. Je to málo? Není!
Snad něco vyfotím a pošlu. A pokud něco zažiju, napíšu o tom. A slibuju, že to bude záživnější než tenhle popis zrodu letošní cesty nejen za fotbalem.
